Čištění peří na čelence amerických indiánů z C.M. Russell Museum, Great Falls, Montana

Čelenka amerických indiánů z C.M. Russell Museum, Great Falls, Montana.

Čelenka amerických indiánů z C.M. Russell Museum, Great Falls, Montana.

Nancy Fonicello (soukromá konzervátorka specializující se na etnografické předměty) Montana nfonicello@ancientartways.com

O různých způsobech čištění peří, které je součástí etnografických kolekcí, se neustále diskutuje. V literatuře je uváděno několik metod od mechanického čištění s pomocí vysavače, přes čistící houby (walmaster) a hmoty (groom stick) až po užití organických rozpouštědel jako například IMS (industrial methylated spirits).

Jednou z možností je i ultrazvukové mokré čištění a využití laseru. Cílem tohoto článku je představit další metodu, účinně použitou na vyčištění celé kolekce čelenek amerických indiánů, které byly během dlouhodobého uložení znečištěny prachovými a dalšími vzdušnými nečistotami. Tato metoda je velmi efektivní zejména pro poškozené a prachové peří.

in-progress

Čelenka v průběhu čištění.

Problém čištění etnografických předmětů spočívá v tom, že se obvykle jedná o předměty, vyrobené z různých materiálů dohromady – peří, korálky, nitě, tkaniny a usně. Díky tomu není možné předměty například čistit celé mokrou cestou. Čelenky amerických indiánů se obvykle skládají z velkých orlích per, jestřábích nebo sovích per doplněných prachovým peřím, vlněnou látkou, provázky ze šlach, štípanou usní, zpevněné smůlou z borovice, jílem a koňskými žíněmi. Někdy je použitá i blána, která se získává z okolí srdce losa nebo soba (pericardium). Peří je připevněno na usňový popruh na plstěný nebo usňový základ čelenky obvykle spolu s textilní drapérií, která pak spývá na záda. Během konzervování mohou být použity pouze takové čistící prostředky, které neovlivní i okolní materiály.

Při čištění jemného prachového peří nebylo možné použít vysavač, protože jednotlivá vlákna byla moc křehká a nečistoty držely mnohem pevnější vazbou. Proto bylo nutné přistoupit k chemickému čištění, které je šetrné a nepoškodí okolní materiály. Jako nejúčinnější prostředek se ukázal 91% isopropylalkohol (s etanolem). Isopropylalkohol dobře rozpouští saze. Roztoky s nižším % isopropylalkoholu neprokázaly tak dobré čistící schopnosti. Jednotlivá pírka byla podložena savým vatovým tampónem. Roztok byl aplikován přímo na peří pomocí štětce s měkkým vlasem a peří bylo jen „tupováno“ bez pohybů, které by mohly způsobit mechanické poškození.

Běžně se také můžeme setkat s barveným peřím. V takovém případě by měly čištění předcházet testy stálobarevnosti. Testy prokázaly, že isopropylalkohol nemá vliv na anilínová barviva. Také je důležití zmínit, že tento způsob čištění není srovnatelně účinný pro krycí peří, přičemž prostorová struktura krycího peří je velmi náchylná na poškození jako může být například i pouhé stlačení štětcem.

Vatové tampóny s odsátými nečistotami.

Vatové tampóny s odsátými nečistotami.

Použitá literatura:

Baron, G and S Weik. 1986. Ultrasonic Cleaning. Studies in Conservation 31(3), 125-132. Hunt, B W. 1954. Indian Crafts and Lore. New York: Simon and Schuster, Inc.

Rae, A and B Willis. 2002. Love a Duck: The Conservation of Feathered Skins. The Conservation of Fur, Feather and Skins. ed. M. Wright. London: Archetype Publications Ltd., 43-61.

Schaeuffelhut, S, H Tello and S Schneider. 2002. Cleaning of Feathers from the Ethnological Museum, Berlin. The Conservation of Fur, Feather and Skins. ed. M. Wright. London: Archetype Publications Ltd., 62-68.

Solajic, M R, M Cooper, T Seddon, J Ruppel, J Ostapkowica and T Parker. 2002. Colourful Feathers. The Conservation of Fur, Feather and Skins, ed. M. Wright. London: Archetype Publications Ltd., 69-78.

full text článku najdete v newslettru ICOM-CC: http://www.icom-cc.org/54/document/ethnographic-conservation-newsletter-31-february-2010/?id=769

Čelenka po vyčištění prachového peří.

Čelenka po vyčištění prachového peří.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s