Konzervování a restaurování archeologické obuvi

Elizabeth E. Peacock

bez názvu

Tři ze čtyř nalezených a konzervovaných bot.

The Conservator 01/1983; 7:18-23

Při archeologickém výzkumu v Coppergate v anglickém Yorku, který probíhal v letech 1979-1981, bylo nalezeno větší množství usňových nálezů včetně několika kusů obuvi. Jak se ukázalo, zachovaly se čtyři téměř kompletní boty, jež byly vybrány na výstavu Vikings in England. Konzervaci za účelem vystavení provedla Elizabeth E. Peacock.

Full text originálu článku ke stažení:

http://www.researchgate.net/publication/233256478_The_conservation_and_restoration_of_some_AngloScandinavian_leather_shoes

Části obuvi byly zhotoveny z třísločiněné usně. Podle střihu je tyto čtyři boty možné rozdělit do dvou hlavních skupin. První skupina představuje dvě odlišné dětské boty a jednu dospělou botu. Šev je na boční straně, zapínání je řešeno pomocí tkanice, která se upevní do průřezů na boční straně kotníku a je vedena přes průstřih na nártu na druhou stranu kotníku. Druhý typ obuvi reprezentuje jedna dospělá bota. Šev je také na boční straně, z boční strany vede přes nárt jeden nebo dva pásky, které se upevní pomocí spínadla na druhé straně kotníku. Boty mají pouze jednu podešev a obuv byla konstruovaná tak, že se tvarovaná podešev sešila se svrchní částí a otočila švem dovnitř. Původní šicí nit se nedochovala a jednotlivé části bot byly nalezeny oddělené. Podle analýz objevených zbytků niti bylo zjištěno použití lýkových vláken.

07aa647abca74045b5603dc11a2ce8dc

Střihy obuvi.

Obuv byla nalezena ve vodou nasyceném prostředí. Jednotlivé díly byly zploštěné a pomačkané vlivem dlouhodobého uložení v zemi. Na podešvích i svršcích byly znatelné stopy opotřebení způsobené nošením a používání a také degradace resp. rozklad usně – štěpení (delaminace) usňového materiálu. Na žádné části obuvi nebyly nalezeny stopy po dřívějších opravách.

Konzervační postup

Fragmenty obuvi byly po vyzvednutí uloženy ve dvou PE sáčcích s malým množstvím zeminy a vody s přídavkem desinfekčního prostředku 0,2% Panacide (dichlorofen nebo roztok 2,2 methylen bis (4-chlorfenol)). Další postup začal mokrým čištěním fragmentů pod tekoucí vodou, aby došlo k odstranění zbytků zeminy a jiných nečistot spolu s desinfekčním prostředkem. Následovalo máčení a dočištění v 3% roztoku HCL po dobu tří hodin. Poté byly fragmenty oplachovány pod tekoucí vodou po dobu 8 hodin. Po čištění byly fragmenty namočeny do 25% roztoku glycerolu na dobu 72 hodin. Po vyjmutí byly fragmenty osušeny přiložením filtračního papíru a uloženy do otevřené plastové nádoby. Takto byly fragmenty umístěny na 24 hodin do mrazícího zařízení do -20°C a poté poslány na vymrazování (freeze-drying). Ošetřené fragmenty měly přirozenou hnědou barvu usně, byly měkké a ohebné se zachovalým povrchem. Rozměrové změny se pohybovaly mezi 1,6 – 4,0 %. Usně nebyly déle nijak povrchově ošetřeny.

Rekonstrukce a restaurování

U některých částí bot tvarové deformace a ohyby po konzervačním procesu přetrvaly, proto bylo nutné přistoupit k jejich vyrovnání a vytvarování do původní podoby. Fragmenty byly položeny na mokrý filtrační papír a podloženy skleněnou deskou. Poté byly vypnuty a pomocí sponek na pružných gumičkách přichyceny k okrajům desky. Po několika dnech byly fragmenty sejmuty a zbývající vlhkost byla odsáta suchým filtračním papírem, v němž byly fragmenty na nějakou dobu zatíženy.

Pro konsolidaci bylo zvoleno adhezivo s názvem Pliantex (30% roztok polyakrylátové pryskyřice s rozpuštěným etylacetátem v 1,1,1-trichlorethan). Pro impregnaci a konsolidaci rozrušeného povrchu byl použit vícekrát aplikovaný 6% roztok Pliantexu. Místa, která byla namáhána vrácením do původního tvaru obuvi nebo jinak poškozena, byla podlepena 100% PES netkanou textilií z rubové strany s použitím 10% roztoku Pliantexu. Chybějící části svršků byly doplněny hnědou směsovou plstí, která byla nalepena z rubní strany. Pro doplnění velké části podešve jedné z bot byly použity dva díly plsti vystřižené do tvaru podešve, proložené jednou vrstvou PES netkané textilie a slepené. Na tuto novou podešev pak byly přilepeny zbytky usňové podešve. Jednotlivé díly a rekonstruované fragmenty byly sešity do původního tvaru boty. K šití byla použita lněná nit obarvená do hnědého odstínu a impregnovaná včelím voskem, s jehož pomocí bylo zmírněno tření při prošívání původních dírek. Obuv byla šitá bez obracení tj. z líce nejprve s volnými stehy, které byly po ušití celé boty postupně utaženy.

Literatura na toto téma:

Kite, M.; Thompson, R.: Conservation of leather and related materials. Elsevier, Oxford 2006. ISBN – 13: 978-0-7506-4881-3

James Jackman (ed.): Leather Conservation – A Current Survey. The Leather Conservation Centre Ltd., 1982.

Zdroj obrázků:

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s