Šaty od Diora a jejich čištění

45709-large

Šaty inv. č. T.24-2007 stav před restaurováním. Foto: Richard Davis, V&A Photographic Studio

Ráda bych upozornila na tento velmi zajímavý článek z V&A Conservation Journal číslo 56 z roku 2008, který popisuje mokré čištění těchto úžasných šatů s názvem Zemire z dílny Christiana Diora navržené a ušité pro kolekci podzim/zima 1954. Ty byly spolu s množstvím dalších oděvů a oděvních doplňků vybrány na výstavu The Golden Age of Couture. Jak je z prvního snímku zřejmé, v tomto stavu nebylo možné šaty vystavit. Kromě zcela deformovaného tvaru byly šaty také poměrně znečištěné a na několika místech byly skvrny neznámého původu. V tomto případě bylo nutné podrobit šaty restaurátorskému nebo chcete-li konzervačnímu zásahu.

 

Dior po restaurování

Šaty inv. č. T.24-2007 stav po restaurování. Foto: Richard Davis, V&A Photographic Studio

Komplet šatů se skládal z korzetu, sukně, spodničky a živůtku. Vrchním materiálem šatů bylo fuchsiově růžové saténové hedvábí. Jednalo se o acetátové hedvábí (vyráběné z regenerované celulózy). Spodnička byla zhotovena z tylu a tužené tkaniny.

Po neúspěšném pátrání po čistících metodách určených přímo pro acetátová vlákna následovalo testování různých možností čištění. Mechanické čištění vysavačem a použití houby wallmaster (chemical sponge) nemělo ale tak velký čistící efekt, jaký byl požadován. Malou část nečistot se podařilo odstranit použitím Stoddardova rozpouštědla. Testy stálobarevnosti při praní ve vodné lázni s neionogenním detergentem ukázaly, že materiál je barevně nestálý. Na základě toho byly provedeny testy s úpravou hodnoty pH prací lázně. Bylo zjištěno, že při úpravě pH prací lázně lze minimalizovat míru krvácivosti. Při neutrálním nebo mírně alkalické hodnotě pH 8 acetátové hedvábí uvolňovalo množství barviva. Přidáním potřebného množství chelatační látky citrátu trisodného (tri-sodium citrate) byla pH hodnota lázně upravena na 5.6, kdy acetátový satén uvolňoval barviva nejméně. Jemné hedvábí, které tvořilo podšívku na některých částech kompletu uvolňovalo však nejvíce barviva právě při nízké hodnotě pH, což byl přesný opak chování acetátového hedvábí. Další silnější hedvábí, použité jako podšívka živůtku, krvácelo i při pH hodnotě tak nízké jako 4.5. V pracím roztoku o hodnotě pH 5.6 byla ztráta barviva tak velká, že se sytý růžový odstín měnil až ve světle růžový.

Na základě těchto výsledků bylo přistoupeno ke komerčnímu způsobu čištění s použitím perchloretylenu (PERC). Nad očekávání byly některé nečistoty z velké části odstraněny. Bohužel stále byly patrné vodou odstranitelné skvrny nebo sklady na pomačkaném hedvábí.  Zdálo se, že mokré čištění bude nejefektivnějším způsobem čištění. V důsledku toho byla silnější podšívky z živůtku demontována. Současně byla demontována i 5 metrů široké sukně od pasové části, aby bylo během praní a sušení možné vyrovnat všechny sklady. Jemnější hedvábnou podšívku bohužel nebylo možné z oděvu odpárat a hrozící barevná změna musela být akceptována.

Z důvodu maximalizace čistící schopnosti a zmírnění krvácivosti byl do prací lázně přidán chelatační prostředek citrát amonný (tri-ammonium citrate). Hodnota pH 5.6 byla zvýšena na 6.3-6.6. Vzhledem k velikosti a rozmanitosti celého kompletu nebylo možné prát všechny části najednou, což může mít vliv na výsledný vzhled. Čištění bylo úspěšné, protože se viditelně podařilo odstranit velkou část nečistot a skvrn. Vodou odstranitelné skvrny na živůtku byly vyprány a celkově došlo ke zlepšení, protože hedvábí získalo ztracenou měkkost, ohebnost a lesk. Některé skvrny na sukni sice zůstaly, ale výsledek byl velice dobrý. V prací lázni zůstalo množství uvolněného barviva, které však pocházelo jak z acetátového hedvábí, tak z podšívky. Výsledná barevná změna však není znatelná a všechny tři části – korzet se spodničkou, živůtek i sukně navzájem barevně odpovídají.

Na vyčištěné tkaniny pak byla použita horká pára k odstranění nežádoucího pomačkání a ke změkčení skladů na široké sukni. Díky tomu bylo dosaženo původní siluety oděvu.

Autorem originálu je Frances Hartog, Senior Textile Conservator , V&A Museum

zdroj http://www.vam.ac.uk/content/journals/conservation-journal/issue-56/costume-cleaning-conundrums/

Další informace o použití pufrů angl. buffering najdete v knize Chemical Principles of Textile Conservation od Á. Tímár-Balázsy kap. 12.1.8 The buffering of washing solutions
Tyto látky se přidávají do prací lázně z několika různých důvodů. Cílem je jednak neutralizovat například kyselé nečistoty z ovzduší (testy pH nečistot). Úpravou pH lázně se také optimalizuje efektivita čištění (anionaktivní detergenty vyžadují zásadité prostředí). Jedním z dalších důvodů je také zabránění uvolňováním nestabilního barviva tj. krvácení především u kyselých barviv, která vyžadují lehce kyselé prostředí (běžná barviva naopak mírně alkalické).

 

 

 

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s